Skip to main content
YatraBeyondYatraBeyond
StotramKrishna JiPan-India

Bhaja Govindam

Draft — pending review. This text has been sourced and translated per our editorial policy, but has not yet completed human review against sung versions. Wording may change.

verse 1

भज गोविन्दम् भज गोविन्दम्

Bhaja govindam bhaja govindam

गोविन्दं भज मूढ़मते

Govindaṃ bhaja mūr̤hamate

संप्राप्ते सन्निहिते काले

Saṃprāpte sannihite kāle

न हि न हि रक्षति डुकृञ् करणे

Na hi na hi rakṣati ḍukṛñ karaṇe

verse 2

मूढ़ जहीहि धनागमतृष्णाम्

Mūr̤ha jahīhi dhanāgamatṛṣṇām

कुरु सद्बुद्धिमं मनसि वितृष्णाम्

Kuru sadbuddhimaṃ manasi vitṛṣṇām

यल्लभसे निजकर्मोपात्तम्

Yallabhase nijakarmopāttam

वित्तं तेन विनोदय चित्तं

Vittaṃ tena vinodaya cittaṃ

verse 3

नारीस्तनभरनाभीदेशम्

Nārīstanabharanābhīdeśam

दृष्ट्वा मागा मोहावेशम्

Dṛṣṭvā māgā mohāveśam

एतन्मान्सवसादिविकारम्

Etanmānsavasādivikāram

मनसि विचिन्तय वारं वारम्

Manasi vicintaya vāraṃ vāram

verse 4

नलिनीदलगतजलमतितरलम् तद्वज्जीवितमतिशयचपलम्

Nalinīdalagatajalamatitaralam tadvajjīvitamatiśayacapalam

विद्धि व्याध्यभिमानग्रस्तं

Viddhi vyādhyabhimānagrastaṃ

लोक शोकहतं च समस्तम्

Loka śokahataṃ ca samastam

verse 5

यावद्वित्तोपार्जनसक्त:

Yāvadvittopārjanasakta:

तावन्निजपरिवारो रक्तः

Tāvannijaparivāro raktaḥ

पश्चाज्जीवति जर्जरदेहे

Paścājjīvati jarjaradehe

वार्तां कोऽपि न पृच्छति गेहे

Vārtāṃ ko'pi na pṛcchati gehe

verse 6

यावत्पवनो निवसति देहे

Yāvatpavano nivasati dehe

तावत् पृच्छति कुशलं गेहे

Tāvat pṛcchati kuśalaṃ gehe

गतवति वायौ देहापाये

Gatavati vāyau dehāpāye

भार्या बिभ्यति तस्मिन्काये

Bhāryā bibhyati tasminkāye

verse 7

बालस्तावत् क्रीडासक्तः

Bālastāvat krīḍāsaktaḥ

तरुणस्तावत् तरुणीसक्तः

Taruṇastāvat taruṇīsaktaḥ

वृद्धस्तावच्चिन्तासक्तः

Vṛddhastāvaccintāsaktaḥ

परे ब्रह्मणि कोऽपि न सक्तः

Pare brahmaṇi ko'pi na saktaḥ

verse 8

का ते कांता कस्ते पुत्रः

Kā te kāṃtā kaste putraḥ

संसारोऽयमतीव विचित्रः

Saṃsāro'yamatīva vicitraḥ

कस्य त्वं वा कुत अयातः

Kasya tvaṃ vā kuta ayātaḥ

तत्त्वं चिन्तय तदिह भ्रातः

Tattvaṃ cintaya tadiha bhrātaḥ

verse 9

सत्संगत्वे निस्संगत्वं

Satsaṃgatve nissaṃgatvaṃ

निस्संगत्वे निर्मोहत्वं

Nissaṃgatve nirmohatvaṃ

निर्मोहत्वे निश्चलतत्त्वं

Nirmohatve niścalatattvaṃ

निश्चलतत्त्वे जीवन्मुक्तिः

Niścalatattve jīvanmuktiḥ

verse 10

व यसि गते कः कामविकारः

Va yasi gate kaḥ kāmavikāraḥ

शुष्के नीरे कः कासारः

Śuṣke nīre kaḥ kāsāraḥ

क्षीणे वित्ते कः परिवारः

Kṣīṇe vitte kaḥ parivāraḥ

ज्ञाते तत्त्वे कः संसारः

Jñāte tattve kaḥ saṃsāraḥ

verse 11

मा कुरु धनजनयौवनगर्वं

Mā kuru dhanajanayauvanagarvaṃ

हरति निमेषात्कालः सर्वं

Harati nimeṣātkālaḥ sarvaṃ

मायामयमिदमखिलम् हित्वा

Māyāmayamidamakhilam hitvā

ब्रह्मपदम् त्वं प्रविश विदित्वा

Brahmapadam tvaṃ praviśa viditvā

verse 12

दिनयामिन्यौ सायं प्रातः

Dinayāminyau sāyaṃ prātaḥ

शिशिरवसन्तौ पुनरायातः

Śiśiravasantau punarāyātaḥ

कालः क्रीडति गच्छत्यायुस्तदपि

Kālaḥ krīḍati gacchatyāyustadapi

न मुन्च्त्याशावायुः

Na munctyāśāvāyuḥ

verse 13

द्वादशमंजरिकाभिरशेषः

Dvādaśamaṃjarikābhiraśeṣaḥ

कथितो वैयाकरणस्यैषः

Kathito vaiyākaraṇasyaiṣaḥ

verse 12अ

उपदेशोऽभूद्विद्यानिपुणैः श्रीमच्छंकरभगवच्चरणैः

Upadeśo'bhūdvidyānipuṇaiḥ śrīmacchaṃkarabhagavaccaraṇaiḥ

verse 13

काते कान्ता धन गतचिन्ता

Kāte kāntā dhana gatacintā

वातुल किं तव नास्ति नियन्ता

Vātula kiṃ tava nāsti niyantā

त्रिजगति सज्जनसं गतिरैका

Trijagati sajjanasaṃ gatiraikā

भवति भवार्णवतरणे नौका

Bhavati bhavārṇavataraṇe naukā

verse 14

जटिलो मुण्डी लुञ्छितकेशः काषायाम्बरबहुकृतवेषः

Jaṭilo muṇḍī luñchitakeśaḥ kāṣāyāmbarabahukṛtaveṣaḥ

पश्यन्नपि च न पश्यति मूढः

Paśyannapi ca na paśyati mūḍhaḥ

उदरनिमित्तं बहुकृतवेषः

Udaranimittaṃ bahukṛtaveṣaḥ

verse 15

अङ्गं गलितं पलितं मुण्डं

Aṅgaṃ galitaṃ palitaṃ muṇḍaṃ

दशनविहीनं जतं तुण्डम्

Daśanavihīnaṃ jataṃ tuṇḍam

वृद्धो याति गृहीत्वा दण्डं

Vṛddho yāti gṛhītvā daṇḍaṃ

तदपि न मुञ्चत्याशापिण्डम्

Tadapi na muñcatyāśāpiṇḍam

verse 16

अग्रे वह्निः पृष्ठेभानुः

Agre vahniḥ pṛṣṭhebhānuḥ

रात्रौ चुबुकसमर्पितजानुः

Rātrau cubukasamarpitajānuḥ

करतलभिक्षस्तरुतलवासः

Karatalabhikṣastarutalavāsaḥ

तदपि न मुञ्चत्याशापाशः

Tadapi na muñcatyāśāpāśaḥ

verse 17

कुरुते गङ्गासागरगमनं

Kurute gaṅgāsāgaragamanaṃ

व्रतपरिपालनमथवा दानम्

Vrataparipālanamathavā dānam

ज्ञानविहिनः सर्वमतेन

Jñānavihinaḥ sarvamatena

मुक्तिं न भजति जन्मशतेन

Muktiṃ na bhajati janmaśatena

verse 18

सुर मंदिर तरु मूल निवासः

Sura maṃdira taru mūla nivāsaḥ

शय्या भूतल मजिनं वासः

Śayyā bhūtala majinaṃ vāsaḥ

सर्व परिग्रह भोग त्यागः

Sarva parigraha bhoga tyāgaḥ

कस्य सुखं न करोति विरागः

Kasya sukhaṃ na karoti virāgaḥ

verse 19

योगरतो वाभोगरतोवा

Yogarato vābhogaratovā

सङ्गरतो वा सङ्गवीहिनः

Saṅgarato vā saṅgavīhinaḥ

यस्य ब्रह्मणि रमते चित्तं

Yasya brahmaṇi ramate cittaṃ

नन्दति नन्दति नन्दत्येव

Nandati nandati nandatyeva

verse 20

भगवद् गीता किञ्चिदधीता

Bhagavad gītā kiñcidadhītā

गङ्गा जललव कणिकापीता

Gaṅgā jalalava kaṇikāpītā

सकृदपि येन मुरारि समर्चा

Sakṛdapi yena murāri samarcā

क्रियते तस्य यमेन न चर्चा

Kriyate tasya yamena na carcā

verse 21

पुनरपि जननं पुनरपि मरणं

Punarapi jananaṃ punarapi maraṇaṃ

पुनरपि जननी जठरे शयनम्

Punarapi jananī jaṭhare śayanam

इह संसारे बहुदुस्तारे

Iha saṃsāre bahudustāre

कृपयाऽपारे पाहि मुरारे

Kṛpayā'pāre pāhi murāre

verse 22

रथ्या चर्पट विरचित कन्थः

Rathyā carpaṭa viracita kanthaḥ

पुण्यापुण्य विवर्जित पन्थः

Puṇyāpuṇya vivarjita panthaḥ

योगी योगनियोजित चित्तो

Yogī yoganiyojita citto

रमते बालोन्मत्तवदेव

Ramate bālonmattavadeva

verse 23

कस्त्वं कोऽहं कुत आयातः

Kastvaṃ ko'haṃ kuta āyātaḥ

का मे जननी को मे तातः

Kā me jananī ko me tātaḥ

इति परिभावय सर्वमसारम्

Iti paribhāvaya sarvamasāram

विश्वं त्यक्त्वा स्वप्न विचारम्

Viśvaṃ tyaktvā svapna vicāram

verse 24

त्वयि मयि चान्यत्रैको विष्णुः

Tvayi mayi cānyatraiko viṣṇuḥ

व्यर्थं कुप्यसि मय्यसहिष्णुः

Vyarthaṃ kupyasi mayyasahiṣṇuḥ

भव समचित्तः सर्वत्र त्वं

Bhava samacittaḥ sarvatra tvaṃ

वाञ्छस्यचिराद्यदि विष्णुत्वम्

Vāñchasyacirādyadi viṣṇutvam

verse 25

शत्रौ मित्रे पुत्रे बन्धौ

Śatrau mitre putre bandhau

मा कुरु यत्नं विग्रहसन्धौ

Mā kuru yatnaṃ vigrahasandhau

सर्वस्मिन्नपि पश्यात्मानं

Sarvasminnapi paśyātmānaṃ

सर्वत्रोत्सृज भेदाज्ञानम्

Sarvatrotsṛja bhedājñānam

verse 26

कामं क्रोधं लोभं मोहं

Kāmaṃ krodhaṃ lobhaṃ mohaṃ

त्यक्त्वाऽत्मानं भावय कोऽहम्

Tyaktvā'tmānaṃ bhāvaya ko'ham

आत्मज्ञान विहीना मूढाः

Ātmajñāna vihīnā mūḍhāḥ

ते पच्यन्ते नरकनिगूढाः

Te pacyante narakanigūḍhāḥ

verse 27

गेयं गीता नाम सहस्रं

Geyaṃ gītā nāma sahasraṃ

ध्येयं श्रीपति रूपमजस्रम्

Dhyeyaṃ śrīpati rūpamajasram

नेयं सज्जन सङ्गे चित्तं

Neyaṃ sajjana saṅge cittaṃ

देयं दीनजनाय च वित्तम्

Deyaṃ dīnajanāya ca vittam

verse 28

सुखतः क्रियते रामाभोगः

Sukhataḥ kriyate rāmābhogaḥ

पश्चाद्धन्त शरीरे रोगः

Paścāddhanta śarīre rogaḥ

यद्यपि लोके मरणं शरणं

Yadyapi loke maraṇaṃ śaraṇaṃ

तदपि न मुञ्चति पापाचरणम्

Tadapi na muñcati pāpācaraṇam

verse 29

अर्थंमनर्थम् भावय नित्यं

Arthaṃmanartham bhāvaya nityaṃ

नास्ति ततः सुखलेशः सत्यम्

Nāsti tataḥ sukhaleśaḥ satyam

पुत्रादपि धनभजाम् भीतिः

Putrādapi dhanabhajām bhītiḥ

सर्वत्रैषा विहिता रीतिः

Sarvatraiṣā vihitā rītiḥ

verse 30

प्राणायामं प्रत्याहारं

Prāṇāyāmaṃ pratyāhāraṃ

नित्यानित्य विवेकविचारम्

Nityānitya vivekavicāram

जाप्यसमेत समाधिविधानं

Jāpyasameta samādhividhānaṃ

कुर्ववधानं महदवधानम्

Kurvavadhānaṃ mahadavadhānam

verse 31

गुरुचरणाम्बुज निर्भर भक्तः संसारादचिराद्भव मुक्तः

Gurucaraṇāmbuja nirbhara bhaktaḥ saṃsārādacirādbhava muktaḥ

सेन्द्रियमानस नियमादेवं

Sendriyamānasa niyamādevaṃ

द्रक्ष्यसि निज हृदयस्थं देवम्

Drakṣyasi nija hṛdayasthaṃ devam

verse 32

मूढः कश्चन वैयाकरणो

Mūḍhaḥ kaścana vaiyākaraṇo

डुकृञ्करणाध्ययन धुरिणः

Ḍukṛñkaraṇādhyayana dhuriṇaḥ

श्रीमच्छम्कर भगवच्छिष्यै

Śrīmacchamkara bhagavacchiṣyai

बोधित आसिच्छोधितकरणः

Bodhita āsicchodhitakaraṇaḥ

verse 33

भजगोविन्दं भजगोविन्दं

Bhajagovindaṃ bhajagovindaṃ

गोविन्दं भजमूढमते

Govindaṃ bhajamūḍhamate

नामस्मरणादन्यमुपायं

Nāmasmaraṇādanyamupāyaṃ

नहि पश्यामो भवतरणे

Nahi paśyāmo bhavataraṇe

Original text: public domainTranslation & transliteration © YatraBeyond

Sourced and cross-checked against two independent sources; our meanings are written in our own words, never copied. Personal, devotional use — including printing and sharing short excerpts with attribution — is free and encouraged.

Everything on Krishna Ji